Jawa Brodce C - Klub šachistů Říčany 1925 H

        V neděli na konci prvního měsíce nového roku hrálo naše Céčko
doma o udržení samostatného prvenství ve skupině. Říčany, které jsme netrpělivě
očekávali byly sice jejich slabší tým, nicméně není radno podceňovat nikoho,
kord tehdy, kdy jedna prohra může úplně zamíchat výsledkem celého zápasu.
Strach se naštěstí nedostavil, jelikož jsme měli velmi dobrou pětici a já byl
přesvědčen, že zvítězíme. První velké překvapení přišlo hned po otevření dveří
našeho malého chrámu, do kteréhož vstoupili pouze tři hráči soupeře se slovy,
že jich více nedorazí. Dan Vasilev proto byl zastaven po cestě a vrátil se
pravděpodobně do tepla své postele, následovala krátká porada mezi Mirkem a
Vojtou, který Štěpán vytáhne do boje. Tohoto úkolu se zmocnil Mirek, takže
zahájení zápasu již nic nestálo v cestě a my začínali s příjemně vyhlížejícím
skóre 2:0.

        Na první desce jsem se posadil proti panu Lacinovi, se kterým
jsme rozehráli, jen tak pro změnu, "kulaťák". Černý po vyvinutí bělopolného
střelce a zhotovení malé rošády zjistil, že rychlý útok g a h-pěšce dokáže
zabránit jen zabetonování pozice takovým způsobem, že střelec rázem konvertoval
funkcí na pěšce a zaváhání s vývinem na dámském křídle nešlo dohnat. Ke konci
partie jsem přehlédl obětování své dámy za hrozbu matu nebo vrácení dámy s
figurou navíc. Nakonec po jiném plánu soupeř rezignoval a po 21. tahu byl
konec. Trošku s výčitkami podotýkám, že jsem zpotřeboval pouze 18 minut svého
času. Stav byl najednou 3:0 a bylo jasné, že jsme vyhráli. Jediná otázka ale
ještě visela ve vzduchu....kolik?

        Na třetí šachovnici Mirek Štěpán nastoupil proti šachovému
veteránovi panu Křížkovi, který ještě tuto sezónu nepodlehl, dokud nepřijel k
nám. Mirkova pozice se mi zdála horší s nepříjemnými slabinami a ne jasnou
možností útoku. Jeho mozek však šlapal na plné obrátky a dostal se do pozice,
kdy soupeř, aby odvrátil mat, musel obětovat věž, to se mu však nelíbilo a tak
ustoupil do rakve, kterou Mirek velmi sebevědomě zatloukl. A je to 4:0.

        Na dvojce pak dohrával Vojta Dudek, na kterého jsem spoléhal
jako na jistý bod. Rozehrála se jeho oblíbená skandinávská, ovšem do pozice,
která se nezdá býti tak ostrá, aby měl černý velké hrozby na útok, ale na to
Vojta ani na chvilku nedal. Začal útočit a po pár chybách soupeře měl pozici
dostatečně vyhranou natolik, že jeho hrubka, kde si nechal jednotahově sebrat
celou věž se šachem, byla jen taková malá naděje daná jeho soupeři. Bez lehkých
i těžkých figur vynutil Vojta výměnu dam tak, že po dobrání volný pěšec začal
pelášit do proměny, tam se však nedostal, protože v tu chvíli byly hodiny
zastaveny a výsledek byl jasný... 5:0

        Po této výhře jsme zůstali první, avšak Vlašim, Říčany I a
Postupice máme pořád v patách. Nyní nás čekají ještě čtyři zápasy, z nichž tři
bychom měli vyhrát a s Říčany si to pak poslední kolo rozdat pravděpodobně o
první místo.

Autor článku: Martin Vašák