Dobývání Bělehradu
17.12.2017 00:06Po třetí nule za A družstvo jsem si řekl, že něco je špatně a asi bych se potřeboval rozehrát na nějakém turnaji. Turnaj v Plzni právě běžel asi jeden den a nejbližší (v čase i prostoru) pak byl otevřený přebor Bělehradu. Pořadatelé akceptovali přihlášku asi dva dni před začátkem, tak jsem si koupil lístky na vlak a vyjel.
Cestování až po Budapešť bylo luxusní. Vlak 2. třídy, ale pocitově lepší než letadlo. Jinak lístky byly překvapivě levné, včetně lehátka na noční vlak z Budapešti do Bělehradu (Železnice Srbije ). To lehátko mi ale propadlo, a dostalo se mi vysvětlení, že lehátkový vůz před týdnem vyhořel, takže není k dispozici. Mohl jsem pak sepsat hodně komplikovanou žádost o vrácení místenky na lehátko. Dosud nepřišla žádná reakce od maďarské železnice, která mi lístky prodala. Paní za pokladnou naznačila, že si za problémy mohu sám, protože jsem si lístky koupil přes internet. Takže Balkán začíná (podle mých zkušeností) na nádraží Bp. Keleti.
Ještě byla zajímavá kontrola na srbských hranicích. Doporučuji všem, kteří nezažili cestovaní do zahraničí za socializmu. Celníci vypadali jako z vojnového filmu, prohlédli mi kufr skrz naskrz. Stáli jsme tam asi hodinu.
Bělehrad má prý dva miliony obyvatel a je dimenzovaný na větší zemi, než je současné Srbsko. Centrum je příjemné, všude bulváry na způsob pražských Příkop, po kterých korzují samí místní lidi. Pokud ovšem nesedí v kavárnách, kde je úplně normální, že tam člověk stráví dopoledne u jedné kávy. Žádná globalizace, takže všechno na ulici vypadá tak nějak srbsky, což bylo velice osvěžující.
Koncem listopadu se ještě v parku hrají šachy
Samotný turnaj byl na předměstí asi půl hodiny autobusem od centra. Vše se odehrávalo v jednom hotelu, v podstatě na sídlišti, ale kousek byl lesopark, něco na způsob Krčského lesa. Soutěž má velikou tradici, třeba v roce 2004 ji zahajoval Spasskij a letos se přišel podívat Ljuboljevič. Bylo tam asi 150 účastníků, od velmistrů až po malé děti. Turnaj byl dobře organizován a probíhal v přátelské atmosféře. Podílel se na tom klub z Orlové (okr. Karviná), který s místními dlouhodobě spolupracuje. Zdá se, že v Orlové jsou hodně šikovní v získávání prostředků (rozpočet mají v řádu milionů a umí využívat Evropské fondy), a v práci s mládeží. Sondoval jsem, zda by měli zájem o spolupráci, ale prý jsme moc daleko.
Turnajový sál byl na půl dne propůjčen místním dětem
V šachu se mi moc nedařilo, moje Elo se zase trochu posunulo směrem k reálnější hodnotě. Ale zatrénoval jsem si a snad se mi to vrátí v domácích soutěžích.
- Juraj Steiner -
—————