Béčko na silné Dolní Kralovice nestačilo

aneb "Hořký konec pro naše družstvo a hlavně pro mě."

Na "ZÁPAS ROKU", jak mnozí tento souboj nazývají, jsme bohužel nemohli přijet v základní sestavě, neboť Mirkovi Fialkovi (naší jedničce) zabránily v účasti pracovní povinnosti. Naši sestavu tedy doplnil známý internetový diskutér a hecíř v jedné osobě - Martin Vnouček. Někteří z nás si před tímto zápasem dělali nějaké ty naděje, že domácí třeba nastoupí zase ve slabší sestavě, tak jako skoro celou sezónu. Opak byl ale pravdou. Čekala nás základní sestava s průměrným ELO více jak 2000 a je to vůbec poprvé v letošní sezóně, co domácí povolali všech osm hráčů základní sestavy! Papírová převaha domácích (často o více jak 200 ELO bodů) byla na sedmi šachovnicích, což samo o sobě napovídalo mnohé o budoucím vývoji zápasu.

Do 60 km vzdálené hrací místnosti jsme se vypravili s dostatečným časovým předstihem. Na místo jsme dorazili v momentě, kdy Jirka Mejzlík zrovna rozpaloval pověstná kamna :-). Těsně před zahájením samotného zápasu mi nemohl uniknout ojedinělý úkaz - u dvou našich hráčů jsem vypozoroval, že každý z nich byl myšlenkami asi zřejmě úplně někde jinde, než zrovna na šachovém zápase. Jeden opřený o barovou židličku dával svému okolí nepokrytě najevo svoji únavu a nerušeně pospával a druhý se sluchátky na uších byl myšlenkami někde v Řecku kolem roku 480 př. n. l. Druhý zmiňovaný se však po chvíli vrátil zpět do roku 2012 a jal se shánět po propisovačce. Bohužel zvolil Jirkovu "prohrávačku" :-(.

Po chvíli příprav hracího prostředí se ujal projevu domácí rozhodčí Ondřej Mejzlík, který nás upozornil zejména na umístění záchodů a na vypnutí mobilních telefonů. V této souvislosti ho Josef požádal, jestli by mohl mít po celou dobu zapnutý telefon. Docela komické bylo, když rozhodčí zkoušel oponovat a navrhoval pouze v tichém režimu se zapnutými vibracemi. Odpovědí mu bylo, že to ten telefon neumí :-). Rozhodčí tedy Pepíkův mobil povolil a konečně se tedy mohlo začít.

Zápas pro nás nezačíná vůbec dobře a po dvou hodinách hry bohužel vítězí domácí hráč na třetí šachovnici nad zjevně unaveným Oldou Sládkem. Při různých rošádách a útocích na obou stranách náš hráč dle svých slov nešťastně prohodil tahy, a tak jeho soupeř byl v útoku mnohem rychlejší. Prohráváme 0:1. Náš hráč skoro ihned po ukončení partie uvedl své vědomí opět do hlubokého spánku.

Poměrně rychle vzala za své i partie Otty Frischmanna na šesté šachovnici. Zkušená Ottova soupeřka nejprve šikovně pomocí mezitahu (hrozba matu) vytvořila Ottovi nevzhledného trojpěšce, a poté nastražila nenápadnou pastičku, do které se bohužel Otto chytnul. Po výměně obou věží ztrácel náš hráč pěšce a partii již zachránit nešlo. Otto urychlil konec partie několika nepřesnostmi a před nevyhnutelnou ztrátou figury raději vzdal. Katastrofický scénář zápasu pokračuje - zatím 0:2. Po partii se Otto přesunul na bar, kde si alespoň vychutnal svůj oblíbený film.

Frischmann, O. - Stodolová, K. (27. ... Va7)

Otto hraje prohrávající tah 28. Vd8??, tužší odpor mohl klást po 28. Jg1!

I na první šachovnici bylo již téměř rozhodnuto. Milan si to sice výměnami namířil do střelcové koncovky, ale Ondra Mejzlík dobyl pěšce a bylo zle. Úsměvy na tváři mého soupeře i obou bratrů Mejzlíků dávaly tušit, že koncovka je pro našeho hráče beznadějná. Milan nakonec musel za proměněného pěšce odevzdat figuru a následně mohl již jen podepsat partiář. Průběžný stav zápasu: 0:3 - zatím to vypadá na debakl!

Já jsem ke svoji partii přistupoval s velkou vážností a odpovědností. O očekávaném soupeři (Patrik Pýcha) jsem věděl moc dobře, jak skvěle se mu daří v posledních kolech Regionální žákovské ligy (vyhrál v Neveklově i Stříteži!). Rozhodně jsem neměl v úmyslu ho nějak podcenit, a proto jsem se den před zápasem snažil co nejdůkladněji připravit. Přehrál jsem si cca 35 jeho partií, ve kterých hrál černými figurami. Zejména po analýze jeho letošní partie s Mirkem Fialkou jsem nabyl přesvědčení, že by mohl mít s "kulaťákem" problémy a že mohu hrát na výhru.

A zahájení mi docela vyšlo :-). Soupeř umístil jezdce na ne příliš vhodné pole c6 a následně jsem mu zabránil zahrát uvolňující tah e5. První velké rozhodování mě tak čekalo až v desátém tahu, kdy místo lákavého Dh5 jsem zvolil f4 s plánovanou malou rošádou. Krátce na to Patrik přetáhnul pěšce na c4, čímž mi vlastně nabídl jasný plán hry - 13. b3 s budoucím 21. c4. Ve 14. tahu přibližně ve vyrovnané pozici bere soupeř osud celé partie do vlastních rukou. Dopouští se závažné chyby (Sxe5??) a následně volí špatný postup 15. ... Jg4? a 17. ... g5?

Hroník, P. - Pýcha, P. (14. axb3)

Soupeř chybuje - 14. Sxe5?

Již během partie se mi zdálo, že kombinace Jxe3 a f4 bude výhodná jedině pro bílého, ale stejně jsem již raději převáděl černopolného střelce na dámské křídlo, a poté (pro jistotu) ještě umístil jezdce do obrany tahem 20. Jh2. Za vydatné pomoci protivníka (21. ... dxc4?, 25. ... b5?, 26. ... exd5?) jsem během pár tahů získal zcela vyhrané postavení a, ačkoliv jsme stále ještě hráli při stejném materiálu, počítač již ukazuje velikou výhodu. Dvojice postupujících centrálních pěšců ve spojení se střelci mířícími na odhaleného krále i obrovská pasivita černých figur představují výhodu cca +10 za bílého. Pokračování černého ve hře by již nemělo žádný smysl, a proto se mi raději vzdal.  Snižujeme stav alespoň na 1:3.

Hroník, P. - Pýcha, P. (28. ... Jb8?)

Téměř konečná pozice - po 29. d6 se již soupeř vzdal

Jirka Feierfeil odmítl remízu ve vyrovnané věžové koncovce a pokouší se hrát na výhru!? Mezitím ale prohrává Pepík Smolka, který v Sicilské obraně podlehl dlouhodobému tlaku soupeře, přičemž vůbec nestihl dovyvinout figury dámského křídla. Ondra Matějovský zakombinoval v centru a získal celou věž, a tím i čtvrtý bod pro své družstvo. Průběžný stav 1:4 znamená konec našich nadějí na vítězství v Regionálním přeboru. Navíc při pohledu na zbývající tři partie je jasné, že moc bodů asi již nepřidáme.

Matějovský, O. - Smolka, J. (30. ... Vxd8)

Bílý kombinuje proti oslabenému králi - 31. Vxe5!!

V jednu chvíli to vypadalo, že Jirka Feierfeil přeci jen zvítězí. A to když se celou hrací místností rozezněl mobilní telefon! Jirka se ihned dotázal soupeře, jestli je ten telefon jeho. Bohužel následovalo mírné zklamání, jelikož k telefonu se rozběhl náš spoluhráč Pepa Smolka (jako jediný měl telefon povolený). Hlasité vyzvánění zřejmě vzbudilo předsedu našeho oddílu, a protože spánek je více pohodlnější v posteli než na židli, požádal mě jako řidiče, jestli by naše posádka nemohla již vyrazit vstříc domovu. Inu, jelikož již stejně nemůžeme zápas vyhrát, a tím pádem se ani vyšvihnout na první místo v Regionálním přeboru, balíme si své batůžky a vyrážíme.

Na setkání v oblíbené hospůdce se dozvídáme konečný výsledek zápasu. Bohužel přemotivovaný Martin i Jirka nakonec své partie prohráli. Martin si vyrobil slabiny a mrtvého střelce. Po prohře s Nelou Pýchovou si Martin ani nechtěl dát slibované "výborné pivko s pěnou" - prý by mu nechutnalo. Jirka se zase očividně neuspokojil s remízou. Dlouho zkoušel ve věžové koncovce potrápit soupeře, až na to sám doplatil a prohrál.

Jediný, kdo  z druhého auta ještě zachraňoval čest našeho družstva, byl Karel, který měl svoji partii celou dobu pevně pod kontrolu. Rozehrál Skandinávskou obranu a ze zahájení vyšel s drobnou výhodou, kterou se mu ale proti papírově silnějšímu soupeři nedařilo zesílit a transformovat v nějakou větší výhodu. Po sérii výměn tak partie dospěla do koncovky jezdec proti střelci a pěšci. Vzniklá koncovka, byť s pěšcem víc, vyhrát nešla, a proto se hráči dohodli na remíze.

Celkové skóre zápasu tedy je 6,5 : 1,5 pro domácí hráče, kterým již s největší pravděpodobností můžeme gratulovat k postupu do Krajské soutěže. Nás čeká v dalším kole další velmi těžký soupeř - ŠK Pravonín, který také usiluje o přední umístění v Regionálním přeboru.  Máme lepší výchozí pozici, a proto máme druhé místo takříkajíc ve svých rukou.  Případné vítězství nad Pravonínem nám zaručuje druhé místo hned a remíza s velkou pravděpodobností. Stále je o co bojovat!

- Petr Hroník -

Fotogalerie ze zápasu:

Předzápasový rozhovor s Martinem Vnoučkem: